|
|
|
|
|
 |
|
|
 |
Obec Chmelík se
nachází na pomezí Čech a Moravy 13 km jižně od města Litomyšle. Je
rozložena v členitém terénu podél říčky Loučná. Průměrná nadmořská
výška je 450 m.
Počet obyvatel: 211.První písemná zpráva
o obci se datuje k roku 1314, kdy byla majetkem opata Konráda.
Objevují se dva názvy – Chmelík a Chmelík. V té době měl klášter v
obci rychtu, kterou prodal 1314 panu Jirzovi a ten později panu
Jindřichovi. V dědičném privilegiu bylo mimo jiné uvedeno, že obec
Chmelík může mít „svobodnou“ hospodu. V obci se nachází
několik zajímavých příkladů lidové architektury. Patří k nim např.
stavení č.p. 21 z roku 1853. Dvě přízemní budovy s ozdobnými štíty
jsou spojeny branou. Vpravo od výklenku je socha sv. Jana Nepomuckého.
Většina rozsáhlých statků má v průčelí dvě stavení spojena branou.
Dominantou obce je pozdně barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z roku
1780 – 1782. Kostel je jednolodní, se sakristií na severní straně a
hranolovou věží v západním průčelí. Na křižovatce pod kostelem se
nachází kopie sedícího bolestného Krista. Na okraji obce se nachází
původní, dnes již nevyužívaný hřbitov, dále kaplička „Růžencové
bratrstvo“, unikátní gotická „boží muka“ a řada křížů, svědčící o
silné religiozitě původního obyvatelstva vesměs německé národnosti.
Chmelík byl do roku 1945, až na malé výjimky německou obcí s 520 – 530
obyvateli. Odchodem občanů německé národnosti počet obyvatel výrazně
poklesl.
V katastru obce se nacházejí dvě přírodní památky. Jedná se o přírodní
památku „Sněženky ve Vysokém lese“ a přírodní památku „V bukách“. Obě
přírodní památky leží v jihozápadní části katastrálního území obce. |
 |
Ekonomický potenciál
v obci je zastoupen minimálně. Část obyvatel pracuje v zemědělském
družstvu, část obyvatel vyjíždí za prací do okolních měst. V obci jsou
dále dvě autoopravny, jedno truhlářství a tři soukromí zemědělci. |
 |
Obec je venkovské
sídlo zemědělského charakteru. |
 |
V obci se nachází
kulturní dům, prodejna smíšeného zboží. |
|
|
|
|
|
|
Bydlení |
 |
V
současnosti je obytná zástavba asi z 80% jednopodlažní a z 20%
jednopodlažní s podkrovím event. dvoupodlažní (u velkých statků). V
bytové výstavbě a bydlení se v uplynulém období odrážely změny v počtu
trvale bydlících obyvatel. Podle statistických údajů probíhaly změny v
domovním a bytovém fondu takto:
-
Počet
trvale obydlených domů se snížil ze 49 na 47. Počet neobydlených
domů se v tomto období zvýšil z 8 na 11,
-
Počet
trvale obydlených bytů se zvýšil ze 62 na 63. Z toho v rodinných
domech zůstal! stejný - v počtu 54.
|
 |
K tomu
nutno dodat, že ve struktuře obytných domů jsou zastoupeny také velké
zemědělské usedlosti. |
 |
V
současné době je v obci 63 trvale obydlených bytů. Z nich 20 tj. 32%
byla postavena do roku 1919, 35 tj.- 56% v létech 1920 - 1970 a 8
tj.12% v létech 1971 - 1991. Průměrné stáří domů je 60,4 roku. |
 |
V
současné době je 15 bytů neobydleno. |
 |
Údržba
obydlených domů je, až na některé výjimky ,dobrá. U neobydlených domů
je však většinou nedostatečná. |
|
|
|
|
Zemědělství, zemědělský půdní fond |
 |
V
uplynulém období hrálo zemědělství v obci důležitou roli, protože
zemědělská půda se podílí na katastru obce více než 60%. Značný podíl,
více než 30% má také půda lesní. Většina zemědělské půdy je
obhospodařována ZD Trstěnice, které má v obci v oblasti živočišné
výroby své středisko (2 lokality) a objekt přidružené výroby (v
prostoru před kostelem). V ZD Trstěnice pracuje v obci cca 10 občanů a
dalších (cca 15) pracuje v Trstěnicích a na jiných pracovištích v ZD.
Dále v obci hospodaří 5 soukromých rolníků. Z nich jeden asi na 50 ha
zemědělské půdy, dva na více než 10 ha a ostatní mají pouze malé
výměry. V zemědělské výrobě soukromých rolníků pracují pouze členové
rodiny. |
 |
Mnohé
rodiny se zabývají drobným zemědělstvím např.pěstováním zeleniny a
chovem drůbeže pro vlastní potřebu. Po projednání se zástupci družstva
byla na současnou i výhledovou kapacitu vypočítána i ochranná
hygienická pásma, která jsou uvedena v hlavním výkresu a samostatné
kapitole. |
|
|
|
|
Lesní
půdní fond |
 |
Na k.ú.
Chmelík z celkové rozlohy 954 ha zaujímá les 301 ha, (31,5 % k.ú. Obec
sama vlastní 75 ha lesa. Jedná se především o les hospodářský,
přestože porosty mají velký význam vodohospodářský. Druhová skladba je
převážně tvořena smrkem ztepilým. Ve vrcholových a jinak exponovaných
polohách se každoročně projevuje poškození námrazou a dálkovým
přenosem emisí. |
 |
V obci
existuje myslivecké sdružení Trojice společně s obcí Karle. |
|
|
|
|
Podnikatelské aktivity - drobné výrobní a nevýrobní služby |
 |
V
současné době jsou drobné služby v obci Chmelík na poměrně nízké
úrovni. V obci je provozováno pouze:
|
|
|
|
|
Občanská
vybavenost |
 |
Kancelář obecního úřadu je situována v objektu kulturního domu. |
 |
Hasičská zbrojnice, samostatný objekt ve středu obce. |
 |
Sklad
CO - situován v objektu hasičské zbrojnice. |
|
|
|
|
Školství
a výchova - současný stav |
 |
mateřská školka - v obci není, děti navštěvují MŠ v sousední obci
Karle |
 |
Základní škola, (původní objekt je dnes součástí kulturního domu) byla
v obci zrušena v roce 1965. V současnosti žáci obce navštěvují školu -
v sousední obci Trstěnice. |
|
|
|
|
Kultura
a osvěta - současný stav |
 |
Sál o
kapacitě 150 osob s přísálím a dalším zázemím je součástí kulturního
domu. Ze společenských akcí se zde konají taneční zábavy (3x až 4x za
rok).Objekt je situován ve středu obce, je polyfunkční, představuje
funkční a prostorovou dominantu obce. Kromě Obecního úřadu, se v
objektu nachází byt. Rezervy k dodatečnému zřízení některých provozů
lze získat reorganizací resp. zrušením bytové jednotky event. vhodně
koncipovanou nástavbou. |
 |
Knihovna - chybí |
 |
Kostel
sv. Jana Nepomuckého je ve vlastnictví církve |
|
|
|
|
Tělovýchova
a sport - současný stav |
 |
V obci
v podstatě chybí jakákoliv plocha sportovního hřiště i když dvě plochy
lze k tomuto účelu využívat. Jedná se volnou plochu za telefonním
automatem a za "bramborámou". Chybějí i dětská hřiště. Ke koupání lze
výjimečně využívat požární nádrž. |
|
|
|
|
Doprava |
 |
Poloha obce v území:
|
 |
Silniční síť:
-
Základní silniční sít' širšího území tvoří téměř pravidelný
trojúhelník silnic I. a Il.třídy tvořený na jihu tahem silnice I/34
Svitavy - Polička Hlinsko - Havlíčkův Brod - až České Budějovice, na
východě tahem silnice I/35 Olomouc - Svitavy - Hradec Králové a na
západě silnicí 11/360 Nové Město na Moravě - Polička - Litomyšl.
Vrcholy tohoto trojúhelníku tvoří zmíněná města Svitavy, Polička a
Litomyšl. Plocha tohoto územního obrazce je poměrně hustě vyplněna
dalšími silnicemi III. třídy a silnicemi místními (místní a účelové
komunikace). Z této skutečnosti lze odvodit, že širší zájmové území
je pozemními komunikacemi dobře obslouženo a řešená obec je na tuto
sít' v podstatě vhodně napojena. Absentuje pouze přímé spojení
západním směrem na silnici ll.třídy č.360. Zmíněný trojúhelník
silnic 1. a II. třídy účinně chrání řešenou obec i obce sousední
před průjezdnou dopravou, čemuž ještě dále napomáhá směrově značně
křivolaké a prostorově omezené uspořádání silnic Ill.třídy jak v
extravilánu tak zejména v intravilánu v průjezdech obcemi. Lze tedy
s jistotou předpokládat, že řešená obec bude zatížena jen dopravou
cílovou do vlastní obce a do obcí nejblíže sousedních (Trstěnice a
Karle). Tato z pohledu plynulé dopravy do jisté míry nevhodná
situace má i jisté výhody, neboť v podstatě vylučuje nebo velmi
výrazně omezuje průjezdnou tranzitní dopravu a ponechává obec
klidnému bydlení a také případnému rekreačnímu pobytu.
|
 |
Železnice:
|
 |
Autobusová doprava:
-
Obsluha obce hromadnou dopravou osob je zabezpečována autobusovými
linkami vedenými po průjezdné silnici IIII36021. V obci jsou
situovány dvě zastávky, ze kterých je téměř celá obec pokryta
izochronou dostupnosti 300 m, zbývající malé části jsou v dostupu
500 m. Obsluhu obce z hlediska docházky k autobusovým zastávkám lze
tedy hodnotit velmi dobře. V návrhu jsou zastávky ponechány ve
stejných místech.
|
 |
Stezková sít':
-
Lokalizace obce na okraji významného rekreačního území vyžaduje
věnovat zvýšenou pozornost rozvoji všech druhů stezek v zájmu
podpory možného rozvoje turistického ruchu tj. stezek cyklistických,
pěších, turistických i kombinovaných a jejich možnému využití také
pro lyžařské běžecké trasy. Návrh předpokládá vazbu těchto
komunikací na komunikace účelové, hospodářské, vycházející ze sídla.
S uvedenými dopravními prvky rekreačního charakteru souvisí také
vhodná lokalizace případných záchytných parkovišť' v odpovídající
velikosti ve vazbě na další rekreační zařízení zejména stravovací.
|
|
|
nahoru |
|
|
|
|
|
 |
|
|
|
|
|
nahoru |
|
|
|
...
připravuje se ... |
|
nahoru |
|
 |